1. Základní principy středověké historiografie (křesťanský universalismus, typologie žánrů, rozdíly mezi západoevropským a východoevropským dějepisectvím, specifické projevy českého středověkého dějepisectví - zásadní texty českého středověkého dějepisectví).
2. Humanismus v evropském a českém dějepisectví (proměny historického myšlení pod vlivem humanismu a renesance, proměny žánrové a jazykové; italská a zaalpská renesanční historiografie - podobnosti a rozdíly; specifické projevy českého humanistického dějepisectví - výrazné postavy české humanistické historiografie).
3. Česká barokní historiografie (myšlenkové a žánrové proměny, katolické a protestantské dějepisectví, mýtus Hájkovy kroniky, Komenského filosofie dějin).
4. Evropské historické myšlení pod vlivem osvícenství (společenské podmínky vzniku osvícenského výkladu společnosti, Giambattista Vico, společenské teorie francouzských osvícenců).
5. Česká osvícenská historiografie a její cesta ke zvědečtění historie (organizace historického výzkumu, žánrová a metodologická proměna dějepisectví, výrazné osobnosti české osvícenské historiografie, „spor o Hájka").
6. Klasický německý historismus jako vzor vědeckého historického bádání (vznik klas. něm. historismu, jeho metodologické zásady, vztah k filosofii, konkrétní projevy v německé historiografii, krize klas. něm. historismu, její příčiny a první pokusy o její řešení).
7. Utváření civilizačního konceptu a psychologizujícího pohledu na dějiny ve francouzské historiografii první poloviny 19. století.
8. České obrozenecké dějepisectví (osvícenský kriticismus, romantizující tendence, vliv Herderovy charakterologie evropských národů na české dějepisectví, Rukopisy a jejich tvůrci, historiografické dílo Františka Palackého a jeho filosofie dějin).
9. Pozitivizmus v evropském dějepisectví (Comtova koncepce „pozitivní filosofie", pozitivistická kritika soudobé historiografie, pozitivismus v západoevropském dějepisectví, krize pozitivismu, její příčiny, projevy a první návrhy na její řešení z řad soudobé sociologie a ekonomie).
10. Gollova škola (Jaroslav Goll a jeho představa vědecké historie, první generace Gollových žáků: J. Pekař, J. Šusta, M. Dvořák a V. Novotný).
11. Spor o smysl českých dějin.
12. Německé hospodářské a sociální dějiny.
13. Americká „Nová historie".
14. Velké postavy české historiografie meziválečného období (Z. Kalista, F. Kutnar, J. Slavík, B. Mendl; jejich zařazení do kontextu české historiografie a jejich přínos pro „modernizaci" českého historického myšlení).
15. Hnutí Annales ve francouzské historiografii a jeho význam pro evropské dějepisectví (předpoklady vzniku hnutí, zakladatelé M. Bloch a L. Febvre, jednotlivé generace, proměny pojetí historické skutečnosti a jejího metodologického uchopení.
16. Mikrohistorie (německá a italská mikrohistorie, rozdíly a podobnosti, příčiny vzniku tohoto způsobu historického bádání a hlavní osobnosti).
17. Historické myšlení pod vlivem marxismu (Marxova filosofie dějin a její proměny ve 20. století, marxistická historiografie 20. století).
18. Vývojové tendence české historiografie ve druhé polovině 20. století.